Archív kategorií: Děti & jejich práva

Dětská práva

Dítě, jako každý jiný člověk, má stejné prává jako každý jiný. Prává dítětě jsou platné do osmnácti let, kdy dítě přestává být dítětem. Tyto základní práva upravuje Úmluva o právech dítěte, což je konvence platná mezi všemi národy, která stanovuje občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva dětí.

Tato úmluva o právech dítěte byla přijata Valným shromáždením OSN 20. listopadu 1989. Celkově ji ratifikovalo 193 států. Pokud jde o dodržování úmluvy, tak to ve všem státech kontroluje Výbor pro práva dítěte OSN.

V této úmluvě se vyskytují dva hlavní body, a to práva dítěte a povinnosti státu. Mezi základní práva dítěte patří například právo na život, právo na jméno, právo na zajištění ochrany a pomoci poskytované státem, pokud je dítě zbaveno rodinného prostředí, duševně nebo tělesně postižené děti mají právo prožít plný a řádný život, právo na ochranu zdraví a využívání zdravotnických zařízení, právo na ochranu před násilím, ponižováním a vykořisťováním a další.

Mezi povinnosti státu vzhledem k dítěti patří například to, že stát musí přijmout opatření ke snížení dětské úmrtnosti, k zajištění podpory středního vzdělání, které je buďto bezplatné, nebo je dítěti v případě nutnosti poskytnuta finanční pomoc, k ochraně dětí před mučením, zbavením svobody, k podpoře reintegrace dětí, se kterými bylo nelidsky zacházeno, k zajištění odpovídající péče matce před porodem a mnoho dalších.

Porušování těchto práv je samozřejmě trestné a je velice přísně trestáno.

Vložil Děti & jejich práva, Organizace na ochranu dětí | Štítek , , , , , | Zanechat komentář

Lidská práva

Základní lidská práva a svobody se řadí mezi subjektivní veřejná práva, která jsou zaručena Ústavou. Základní lidská práva jsou garantovány každé lidské bytosti. Všechny jsou sepsány v Listině základních lidských práv a svobod. Celkově má listina šest hlav.

Hlava první upravuje Obecná ustanovení. Sem patří například, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné nebo Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod.

Hlava druhá upravuje právě základní lidská práva a svobody. Patří sem například, že každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením, nikdo nesmí být zbaven života, nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena, omezena může být jen v případech stanovených zákonem. Hlava třetí upravuje Práva národnostních a etnických menšin. Sem patří například, že příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu.

Hlava čtvrtá upravuje Hospodářská, sociální a kulturní práva, hlava pátá upravuje Právo na soudní a jinou právní ochranu a konečně hlava šestá upravuje Ustanovení společná.

Vložil Děti & jejich práva | Štítek , , , , | Zanechat komentář

MŠMT nebo-li Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Jedná se o ústřední orgán pro všechny věci, které se těchto věcí týkají. Mluvíme tedy o předškolních zařízeních, školských zařízeních, základních školách, středních školách, vysokoých školách.

Dále je ústředním orgánem pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v tomto oboru, pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu. Většinou se tomuto ministerstvu neříká celým jménem, ale pouze zkráceně Ministerstvo školství. Ministerstvu je také podřízená česká školní inspekce.

Ministerstvo školství bylo zřízeno podle zákona č 2/1969 Sb. V současné době je ministrem Josef Dobeš, který byl zvolen za Věci Veřejné , a to 13. července 2010. Zajímavostí také je, že základní školy měly od ministertva přesně nařízené vyučovací osnovy.

Ve školním roce 2007/2008 se však tyto osnovy uvolnily a každá škola si mohla vytvořit osnovy vlastní. Je potřeba také říct, že samozřejmě mohla zůstat u osnov stávajících. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky sídlí na ulici Karmelitská 7 v Praze 1.

Vložil Děti & jejich práva, Organizace na ochranu dětí | Štítek , , , , | Zanechat komentář

Úmluva o právech dítěte je důležitým dokumentem pro každé dítě. Jedná se o mezinárodní konvenci, která stanovuje občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva dětí. Úmluva o právech dítěte byla přijata Valným shromážděním OSN 20. listopadu 1989 a její dodržování kontroluje Výbor pro práva dítětě OSN. Celkově ji ratifikovalo 193 států.

Obsahuje dva hlavní body, a to práva dítěte a povinnosti státu. Mezi hlavní práva dítěte patří: právo na život, právo na jméno, právo poznat své rodiče a být jimi vychován, svoboda projevu a svbodný přístup k informacím, svoboda myšlení a náboženského vyznání, svoboda sdružování a pokojného shromažďování, právo na ochranu soukromí.

Dále právo na ochranu před násilím, ponížením a vykořisťováním, právo na výhody sociálního zabezpečení, právo na životní úroveň potřebnou pro jeho rozvoj, právo na vzdělání, právo na využívání vlastního jazyka, právo na odpočinek a volný čas, právo na ochranu před nebezpečnou prací a mnoho dalších.

Mezi hlavní povinnosti státu patří například: přijmutí opatření ke snížení dětské úmrtnosti, k zajištění lékařské pomoci dětem, k rozvoji zdravotní osvěty, k zabránění únosů a obchodování s dětmi, k ochraně dětí před mučením a zbavením svobody a spousta dalších.

Vložil Děti & jejich práva | Štítek , , , , | Zanechat komentář

Hlídání dětí

Hlídání dětí je jistě pro každou matku, či rodinu docela ožehavým tématem, které je docela dosti řešeno. Asi nejlepším řešením pro každou rodinu je samozřejmě to, pokud mají k dispozici babičky a dědečky. Nestojí to žádné peníze a máte jistotu, že „rodina hlídá rodinu.“ Takové možnosti však nemá každá rodina. Proto se dávají děti do jeslí a do školek.

Školky jsou samozřejmě dobrá volba, jelikož dítě se tam učí komunikovat s ostatními dětmi a vlastně pomalu začíná poznávat svět. Mnohým rodičům se ale nelíbí, že děti musí trávit ve školce dobu od časného rána, až do pozdního odpoledne, než přidjou z práce a své ratolesti si vyzvednou. Mnohdy to však ale jinak nejde. Pokud mají rodiče flexibilní povolání, tak je to ideální a dítě do školky dávají bez problémů. Další možností je hlídání dětí od cizích lidí. Jedná se především o různé chůvy nebo brigádnice, které si chtějí něco málo vydělat.

U nás, v České republice, však nejsou chůvy zase natolik využívané, abychom na ni narazili v každém inzerátu. Ve druhé řadě musí být chůva rodině sympatická, což může být také problém.

Vložil Děti & jejich práva, Kam s dětmi? | Štítek , , , | Zanechat komentář