Archív štítků: dětská práva
Dítě, jako každý jiný člověk, má stejné prává jako každý jiný. Prává dítětě jsou platné do osmnácti let, kdy dítě přestává být dítětem. Tyto základní práva upravuje Úmluva o právech dítěte, což je konvence platná mezi všemi národy, která stanovuje občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva dětí.
Tato úmluva o právech dítěte byla přijata Valným shromáždením OSN 20. listopadu 1989. Celkově ji ratifikovalo 193 států. Pokud jde o dodržování úmluvy, tak to ve všem státech kontroluje Výbor pro práva dítěte OSN.
V této úmluvě se vyskytují dva hlavní body, a to práva dítěte a povinnosti státu. Mezi základní práva dítěte patří například právo na život, právo na jméno, právo na zajištění ochrany a pomoci poskytované státem, pokud je dítě zbaveno rodinného prostředí, duševně nebo tělesně postižené děti mají právo prožít plný a řádný život, právo na ochranu zdraví a využívání zdravotnických zařízení, právo na ochranu před násilím, ponižováním a vykořisťováním a další.
Mezi povinnosti státu vzhledem k dítěti patří například to, že stát musí přijmout opatření ke snížení dětské úmrtnosti, k zajištění podpory středního vzdělání, které je buďto bezplatné, nebo je dítěti v případě nutnosti poskytnuta finanční pomoc, k ochraně dětí před mučením, zbavením svobody, k podpoře reintegrace dětí, se kterými bylo nelidsky zacházeno, k zajištění odpovídající péče matce před porodem a mnoho dalších.
Porušování těchto práv je samozřejmě trestné a je velice přísně trestáno.
Základní lidská práva a svobody se řadí mezi subjektivní veřejná práva, která jsou zaručena Ústavou. Základní lidská práva jsou garantovány každé lidské bytosti. Všechny jsou sepsány v Listině základních lidských práv a svobod. Celkově má listina šest hlav.
Hlava první upravuje Obecná ustanovení. Sem patří například, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné nebo Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod.
Hlava druhá upravuje právě základní lidská práva a svobody. Patří sem například, že každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením, nikdo nesmí být zbaven života, nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena, omezena může být jen v případech stanovených zákonem. Hlava třetí upravuje Práva národnostních a etnických menšin. Sem patří například, že příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu.
Hlava čtvrtá upravuje Hospodářská, sociální a kulturní práva, hlava pátá upravuje Právo na soudní a jinou právní ochranu a konečně hlava šestá upravuje Ustanovení společná.
MŠMT nebo-li Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Jedná se o ústřední orgán pro všechny věci, které se těchto věcí týkají. Mluvíme tedy o předškolních zařízeních, školských zařízeních, základních školách, středních školách, vysokoých školách.
Dále je ústředním orgánem pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v tomto oboru, pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu. Většinou se tomuto ministerstvu neříká celým jménem, ale pouze zkráceně Ministerstvo školství. Ministerstvu je také podřízená česká školní inspekce.
Ministerstvo školství bylo zřízeno podle zákona č 2/1969 Sb. V současné době je ministrem Josef Dobeš, který byl zvolen za Věci Veřejné , a to 13. července 2010. Zajímavostí také je, že základní školy měly od ministertva přesně nařízené vyučovací osnovy.
Ve školním roce 2007/2008 se však tyto osnovy uvolnily a každá škola si mohla vytvořit osnovy vlastní. Je potřeba také říct, že samozřejmě mohla zůstat u osnov stávajících. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky sídlí na ulici Karmelitská 7 v Praze 1.
Komentáře